Jdi na obsah Jdi na menu

Základní kurz fotografování.

Jako u většiny přístrojů, také u digitálů se dá na automatiku spolehnout, se znalostí základních pravidel však můžete dosáhnout ještě lepších výsledků. Cesta k dobré fotce není nijak složitá. Stačí pouze porozumět jednoduché závislosti tří parametrů a dodržovat několik nezávazných avšak lety prověřených pravidel. Pokud navíc vlastníte fotoaparát, který má na kolečku písmenka P, A, S, M, tak je nejvyšší čas začít pokročilé expoziční režimy využívat a vytřít zrak všem nezkušeným „cvakalům".

Začněme od Adama

Digitální fotoaparáty je možné rozdělit do několika skupin – jednoduché automaty, pokročilé kompakty s možností nastavení expozičních parametrů, ultrazoomové fotoaparáty s elektronickým hledáčkem a digitální zrcadlovky. Vyjma první skupiny disponují všechny zmíněné typy digitálů pokročilými expozičními režimy P, A, S, M – programová automatika, priorita clony, priorita času, manuální režim. Ve výjimečných případech je k dispozici omezená nabídka těchto režimů, typicky P a A nebo P a M.

ovladač.jpg 
Ovladač expozičních režimů - obvykle zde najdete ještě scénické režimy či uživatelská nastavení

Abychom dosáhli správně exponovaná fotografie (tedy ani černé ani přesvětlené), je třeba vhodně nastavit expoziční hodnoty, kterými jsou clona a čas, těm ještě sekunduje citlivost. Znalost závislosti těchto tří parametrů je základem pro tvůrčí práci s fotoaparátem. Správnou kombinaci času, clony a citlivosti pomáhá určit expozimetr. V dřevních dobách analogové fotografie to bylo zařízení velikosti krabičky cigaret, kterou nosil fotograf na krku, dnes je expozimetr součástí každého fotoaparátu.

Matematika na prvním místě

pozn. redakce: vzhledem k zaměření článku jsou uváděné definice v "laické řeči", a tedy z čistě exaktního hlediska ne úplně přesné

Hodnota každého z parametrů – clona, čas, citlivost – se udává v mezinárodně uznávaných jednotkách a ustálené stupnici. Pro čas se používá značení v sekundách, pro clonu je to clonové číslo F (někdy také f) a pro citlivost jednotky ISO (dříve ASA či DIN). Pokud si projdete hodnoty clony a času níže, zjistíte, že dodržují jakousi pravidelnost.

stupnice clony F1,0 F1,4 F2,0 F2,8 F4,0 F5,6
  F8,0 F11,0 F16,0 F22,0 F32,0 F44,0
stupnice časů 1/8000 1/4000 1/2000 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15
  1/8 1/4 1/2 1" 2" 4" 8" 15" 30"  
stupnice citlivosti ISO 25 ISO 50 ISO 100 ISO 200 ISO 400 ISO 800
  ISO 1600 ISO 3200 ISO 6400 ISO 12 800 ISO 25 600 ISO 51 200

Clona je otvor, který propouští světlo, to projde objektivem a osvítí políčko filmu či digitální snímač (každé větší číslo znamená poloviční množství procházejícího světla oproti předchozímu číslu), expoziční čas zase udává, jak dlouho bude světlo na film / snímač svítit. ( každé další číslo znamená delší dobu osvitu). Např. správně exponovaná fotografie (pomineme-li nyní citlivost) má expoziční hodnoty 1/250 s a F8, stejného výsledku dosáhneme při kombinaci 1/125 s a F11 ale také při kombinaci 1/500 s a F4.

příklad expoziční řady                
čas 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4
clona F2,8 F4,0 F5,6 F8,0 F11,0 F16,0 F22,0 F32,0
citlivost ISO 100 ISO 100 ISO 100 ISO 100 ISO 100 ISO 100 ISO 100 ISO 100

Pokud však budeme uvažovat i citlivost snímače a rozšíříme počet proměnných na tři, bude vypadat stejný příklad následovně: správná expozice při ISO 100 je 1/250 s a F8 stejného výsledku dosáhneme při citlivosti ISO 200 času 1/500 a cloně F8 nebo také při času 1/250 s a cloně F11. Pokud tedy změníme hodnotu jednoho z expozičních parametrů, musíme pro zachování stejné expozice změnit i hodnotu jednoho ze dvou zbývajících. 

 

Kde je babička? Nevešla se do záběru

Objektiv je okem fotoaparátu a proto bychom měli vědět, co je to vlastně ohnisková vzdálenost či světelnost – parametry, kterými se to v recenzích jen hemží?

Ohnisková vzdálenost nám říká jaký je přibližně úhel záběru objektivu, jinak řečeno, jak velkou část scény se nám podaří vyfotit. Ohnisková vzdálenost se udává v milimetrech, čím větší je ohnisková vzdálenost, tím větší se zobrazí fotografovaný předmět. Naopak čím menší je ohnisková vzdálenost, tím je fotografovaný předmět menší a na snímek se „vejde“ více objektů.

nikon-nikkor-objektiv-18-105.jpg 
Na objektivu je uvedena jak ohnisková vzdálenost, tak jeho světelnost (Nikkor 18-105mm F3,5-5,6G ED AF-S DX VR) v tomto případě je zde i stabilizace obrazu

Podle ohniskové vzdálenosti se dělí objektivy na několik typů: širokoúhlé, standardní a teleobjektivy. Širokoúhlé objektivy mají ohnisko 6–28 mm, standardní objektivy mají ohniska v rozmezí 36–70 mm a teleobjektivy mají rozsah ohnisek od 71 do 800 a více mm. Uvedené hodnoty platí v kombinaci s kinofilmem.

U digitálních fotoaparátů, jejichž snímač má menší plochu než políčko kinofilmu, jsou ohniskové vzdálenosti mnohem menší (např. 200mm teleobjektiv má ohniskovou vzdálenost 40 mm). Proto se uvádí rozsah ohnisek přepočtený k velikosti kinofilmového políčka a můžete se tak setkat například s údajem: rozsah objektivu 5,8–34,8 mm (ekvivalent kinofilmu 35–210 mm).

Neméně důležitým parametrem objektivu je jeho světelnost, což je v podstatě nejmenší clonové číslo, které je u objektivu k dispozici, tj. největší otvor clony při kterém prochází světlo objektivem. Důkladné vysvětlení pojmu světelnost by bylo na samostatný článek. Omezíme se proto pouze na konstatování, že objektiv s větší světelností (menším clonovým číslem) umožňuje fotografovat při nižší hladině osvětlení – viz závislost času, clony a citlivosti.

clona.gif
Čím je číslo větší, tím je otvor menší a projde méně světla

Objektivy s vyšší světelností bývají obvykle dražší, protože pro jejich výrobu je nutné použít čočky s větším průměrem, jejichž sklo musí být kvalitní. U digitálních kompaktů se však většinou setkáme se světelností F2,8–5,6 což je pro běžné fotografické situace dostačující.

Proč nevěřit automatice?

Na začátku jsme se zmínili o pokročilých expozičních režimech. Ty se nejčastěji označují zkratkami P, A, S, M (u fotoaparátů Canon a Pentax pak P, Tv, Av, M). Program nebo také programová automatika (P) je režim velice podobný plné expoziční automatice, jeho výhodou u pokročilých fotoaparátů je však možnost posouvat kombinaci expozičních hodnot při zachování optimální expozice např. otočením kolečka se změní expozice 1/125 F8 na 1/250 F5,6, dalším otočením pak na 1/500 F8 atd. Oproti ostatním režimům je však množství kombinací omezené.

V režimu priority clony (A, Av) si nastavíte pevnou clonu a fotoaparát dopočítá expoziční čas pro optimální expozici. Taková práce je ideální v případě, kdy chcete například zachovat malou nebo naopak velkou hloubku ostrosti. V prvním případě zvolíte malé zaclonění, v druhém případě pak zacloníte téměř na maximum. U většiny digitálních kompaktů je však vinou malého snímače práce s hloubkou ostrosti velmi omezená a její význam se projeví pouze u zrcadlovek. Mírným zacloněním (jedno až dvě clonová čísla) se také zlepšuje kresba a ostrost objektivu – další důvod pro použití priority clony. Clonová priorita je jedním z nejpoužívanějších expozičních režimů.

ovladač1.jpg ovladač2.jpg
Nejpoužívanější označení expozičních režimů je P, A, S, M -  u Canonu mají dvoupísmenné označení

Priorita času (S, Tv) pracuje obdobně, v tomto případě však volíte pevný čas a fotoaparát dopočítává optimální clonu. Možnost zvolit si expoziční čas oceníte, když budete chtít efektně vyfotografovat tekoucí vodu (nutný dlouhý čas) nebo naopak zastavit ptáka v letu (nutný velice krátký čas).

Při plně manuálním nastavení máte expozici ve svých rukách, zvolíte si čas a clonu tak, aby byla expozice optimální nebo tak, aby vyšel váš tvůrčí záměr. Při nastavování vhodné kombinace a času při zvolené citlivosti vám pomůže expozimetr fotoaparátu, o správné kombinaci informuje pomocí ukazatele na ose s jednotkami (nejčastěji) -3 až +3, hodnota 0 značí optimální expozici. Mínusové hodnoty značí podexpozici (snímek bude tmavší) a plusové hodnoty přeexpozici (snímek bude světlejší). Pro zvládnutí manuálního režimu je však nutné mít praxi a také delší zkušenosti s fotografováním.

 

Věřím, že po této krátké exkurzi do základů fotografie budete mít větší přehled a kontrolu nad svými snímky. Ideální je popsané techniky vyzkoušet v praxi, proto neváhejte a vyrazte do terénu, tam se totiž fotograf naučí nejvíc, a podělte se s kolegy fotografy o své zkušenosti a poznatky.

 

zdroj: www.digiarena.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář