Divoce žijící zvířata

Fotografování divokých zvířat patří k nejobtížnějším disciplínám, není vůbec lehké na zvířata ve volné přírodě vůbec narazit – pokud nejsme zrovna někde na safari.

Zvířata většinou vycházejí z úkrytů velmi brzy ráno a nebo naopak večer, takže nás bude hodně omezovat nedostatek světla.  A protože jsou zvířata ve volné přírodě velmi plachá, musíme využívat jednak dlouhých teleobjektivů (alespoň 300-400mm), ale také maskování.  Můžeme využít buď mysliveckých posedů a nebo si postavit například maskovací stan. Důležité je, aby naše oblečení splývalo s okolím a nevydávalo žádné zvuky. I sebemenší zašustění látky dokáže zvěř vyplašit. Naprostá bezhlučnost je ale nutná také u techniky.

Zvířata v ZOO

V ZOO máme příležitostí k fotografování samozřejmě daleko víc, než ve volné přírodě. Velkou výhodou je, že jsou zvířata zvyklá na přítomnost lidí, takže nejsou nijak plachá. Jistě také potěší, že jsou k vidění i během dne, takže většinou nemáme takový problém se světlem.

Ve focení nás ale omezují mříže a sklo a většinou také nevhodné pozadí. S pozadím nemůžeme udělat nic jiného, než pečlivě vybírat místo fotografování, abychom rušivé pozadí dostali mimo záběr. Pokud zvolíme dostatečně detailní  záběr, ani nemusí být poznat, že jsme nefotili ve volné přírodě. Poradit si můžeme i s mřížemi. Pokud použijeme dostatečně dlouhý teleobjektiv a umístíme ho k mřížím (nebo pletivu) co možná nejblíže, budou tyto překážky mimo hloubku ostrosti a na fotografiích nebudou vůbec vidět.

Technika

Na focení zvířat není ani tak důležitý typ fotoaparátu, při dobrém světle dosáhneme skvělých výsledků i s kompaktním fotoaparátem s dostatečně dlouhým objektivem. Ale toho dobrého světla bohužel při focení zvířat většinou moc není. Daleko vhodnější jsou digitální zrcadlovky nebo kompakty s výměnnými objektivy, protože při špatném světle poskytují daleko lepší výsledky. Určitě využijeme teleobjektivy s co nejdelším ohniskem, protože nám zvířata většinou nedovolí přiblížit se k nim moc blízko. Velkou výhodou je samozřejmě co nejlepší světelnost. Při použití dlouhých teleobjektivů nám přijde také velmi vhod pevný stativ. Jednak nám umožní používat delší expoziční časy a také dost ulehčí našim rukám. Teleobjektivy bývají dost těžké.

Expozice

Jak při špatném světle

Při focení zvířat zpravidla potřebujeme používat vysoké citlivosti ISO, protože velmi často fotíme za špatných světelných podmínek. Vysoké ISO nám umožní používat kratší expoziční časy. Jestliže je světla málo, musíme v první řadě nastavit co možná nejmenší clonové číslo, aby objektivem procházelo co možná nejvíce světla. Pokud to ale nestačí pro nastavení požadovaného času, nezbývá nic jiného, než zvýšit citlivost ISO. To nám sice umožní nastavit krátký čas, ale zároveň se díky zvýšené citlivosti ve snímcích objeví šum.

Zaostřování

Volba ostřícího bodu

I když všechny zrcadlovky (samozřejmě i ostatní přístroje) nabízejí tzv. automatickou volbu ostřícího bodu, v naprosté většině případů to není vhodný režim pro fotografování zvěře. Většinou potřebujeme zaostřit na konkrétní místo a to můžeme udělat pouze tehdy, když vybereme pouze jeden ostřící bod, kterým na objekt našeho zájmu zamíříme. Autofokus tak zaostří přesně na to místo, na které míříme.

Režimy ostření

Na výběr máme většinou ze dvou základních režimů zaostřování: ostření na statický objekt (ONE SHOT, AF-S, SAF) a ostření na pohybující se objekt  - průběžné zaostřování (Ai SERVO, AF-C, CAF).  Pokud se fotografované zvíře pohybuje směrem k nám a nebo od nás, je vhodné nastavit průběžné zaostřování. Při namáčknuté spoušti je autofokus stále aktivní a průběžně zaostřuje na místo, kam míříme ostřícím bodem a to i tehdy, když je daný objekt v pohybu.