V celém příspěvku se můžete kouknout na pár fotografií ze sportovního a kulturního vyžití "plantalů" od Kentaura. Rovněž se můžete dozvědět něco málo informací o průběhu celé akce, která byla doprovázena rockovou hudbou a neuvěřitelně skvělým papáníčkem, které s naprostou pečlivostí připravil Marek. Ve fotoalbu (Věchýtek 2012) pak naleznete zbytek fotek.

Ve dnech 8.3 - 11.3.2012 jsem s manželkou a dalšími kamarády od "stolu plantalů" navštívil Vysoké Tatry. Účel byl jasný, vymazat mozek a dopřát si trochu té správné psychohygieny. Já se Zdeňkou, Michal s Dianou a svými dětmi Filipem a Tomášem, Petr s Janou a Libor s Jankou jsme společně vyrazili pokochat se krásami slovenské země. Cesta to nebyla jednoduchá. Spousta kamionů, cesty nic moc, ale zvládli jsme to. Naprosto luxusní vila Sirius nám všem poskytla opravdové pohodlí. Vybavení vily nám dokonce dopřálo sledovat náš milovaný Baníček v boji proti Řepkovým Českým Budějovicím na internetu. První den po příjezdu jsme hromadně navštívili termální lázně v Popravu. Musím konstatovat, že koupat se venku skoro v mrazu ve vodě s 38 stupni celsia byl neuvěřitelný zážitek. Na své dětství jsme si někteří zavzpomínali na místních tobogánech. Další dny jsem už ale věnovali zimním sportům. Lyžovačka neuvěřitelná, sjezdovky dokonale upravené a společný výlet na Skalnaté pleso s výhledem na Lomnický štít ...to snad ani nemusím popisovat. Výrokem "zájezdu" se stala hláška Diany, když si půjčila lyže od Janky. Její slova "ono to klouže" byla snad k nepochopení, ale omluvou je skutečnost, že na lyžích nikdy nestála. Je třeba potrénovat Dianko...Obrovský obdiv pak patří Jance, která po dlouhých letech znovu obula lyžařské boty a vyrazila, byť na dětskou sjedovku, znovu na lyže. To Libor tolik odvahy nenašel a užíval si slovenských velehor s cigárem v hubě u bufetu. Asi mu ty výřivky v Popradu daly pěkně zabrat. A to si ještě koupil malé lyžáky...!!! Petr s Janou se povětšině věnovali individuální turistice po Tatranské Lomnici. A já se Zdeňkou...? To víte, užívali jsme si lyžovačky do nekonečna. Když přehlédnu celkem přemrštěné ceny ski pasů, musím uznat, že lepší lyžovačku jsme nezažili. Ve fotoalbu můžete najít několik fotek z našeho společného pobytu na Slovensku. Uvidíte tam i nemožné. Třeba Michala, jak utírá nádobí...!!! A že nepíšu nic o žádném alkoholu...? To záměrně. Alkohol na sjezdovky a do velehor přece nepatří, že jo. Peťkovi Vicherkovi patří samozřejmě poděkování za zprostředkování pronájmu nádherné vily. A Michal...? Tomu musím taky poděkovat, protože pořídil spoustu krásných fotek a vzorně se staral o svého mladšího syna Tomáše. Libor zase natočil neuvěřitelné záběry na svou kameru, tak že se celkem těším, až to všechno sestřihá a palne na dívídíčko. Mimo jiné byl jeden z nejúspěšnějších skokanů na lyžích...Bohužel jen virtuálně při hrách na konzole Nintendo Wii. Celkovým rekordmanem se stal Michal se 190 metry - blahopřejeme...! Vytříbený styl a dostatek trpělivosti prostě slavily úspěch, ikdyž Zdeňka a syn Tomáš tvrdě konkurovali. Co říci závěrem, skvělá parta lidí, super luxusní ubytování, výtečný relax a překrásné prostředí východoslovenských velehor.

Přesně těmito slovy bombardoval Marek své kolegy "plantaly" na Věchýtku. Marek, Pavel, Renda a Čočin se rozhodli, že si zase zvýší hladinu cholesterolu a vydali se do velmi známého prostředí, vybavení patřičným náčiním, něco málo vyudit. Samozřejmostí byla i patřičná výbava s obsahem alkoholu. Nechyběly známe značky jako Radegast 12, Myslivec, Rum, Slivovička a Kalvados...Říkáte si, že toho bylo nějak hodně...? Taky mi to hlava nebere, ale když jsem včera v naší hospůdce viděl na vlastní oči "šéfa" uzení Marka, řekl jsem si "asi to kluci šikovní zvládli". Spánkový deficit byl ale vidět. Nutno poděkovat paní Babůrkové, protože s naprostým úsilím se o naše uzenáře velmi skvěle postarala dovozem a odvozem...Kdo ví, jak by to kluci zvládli. "Marku, ta uzená konina je naprosto skvělá"....Jen tak dále. V celém příspěvku najdete pár fotek z této akce....Zvláštní poděkování patří všem, kteří byť na chviličku, poctili naše uzenáře návštěvou a psychickou podporou....A pánové, naučte se konečně poslouchat, jak říká Marek, "udíme, nepečeme"...!!!

A je to tady. To, čeho jsme se všichni obávali, zvlášť my rybáři, paní zima dorazila i do naší krásné vlasti a ocelového srdce republiky města Ostravy. Skutečnost, že v tomto počasí asi na ryby nevyrazím, pochopí každý průměrně intaligentní běloch. Ale, že budu muset i ve své oblíbené "nalévárně" sedět u pivečka v zimní bundě, rukavicích a čepce, to netušil nikdo z nás. Jo jo, kde jsou ty časy, kdy jsme u Kentaura seděli v lednu v tričku s krátkým rukávem. Bože Maruško, doufám, že pan Ruszo konečně příjme adekvátní opatření, abysme nemuseli do nekonečna u tebe popíjet pouze čaj s rumem...!!! A to nemluvě o situaci, kdy si musím zajít pro své tágo... V tu chvíli mně zamrazí a já si říkám, "stojí ti to za to ty starý vole"? Nezbýva než povzdechnout, zatnout zuby a konstatovat "snad bude jednou zase lépe"...A kdo nevěří, že u nás je opravdová zima, přijďtě se na vlastní oči přesvědčit a podívat se na Rendu, jak odchází domů z naší hospůdky...to opravdu stojí za to...Meresjev hovno...! Jasně Rendo, zdraví je jen jedno a to, že Vám zamrzá nafta ve služebních vozidlech, je úplná prkotina. Doufám, že dnes proběhne plantání u našeho stolu na daleko vyšší úrovni, než za poslední týden...sbohem rozume...!!! V celém příspěvku objevíte foto dvou štamgastů, kterým zima v naší nalévárně naprosto zřejmě nevadí....Na třetí fotce můžete shlédnout na zimu dobře vybavenou servírku Radku.

To je tak, když člověk nemá rozum.

První příspěvek z plantalova světa bude velmi skromný. Vše zatím funguje jak má, interpersonální vztahy nijak nenarušeny, ale na dnešek se celkem těším, protože dnešní účast přislíbil baníkovec tělem i duší Pavlík z Havru...nebo z Mariánek...? Kdoví, kde vlastě skončí...Vlastně i ty Bazaly mu už prodali.