Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kamarádi rybáři

Příspěvky

Největší ryba světa málem vyhynula. Dnes se dají chytit pořádné kousky.

19. 2. 2017

| Rubrika: Kamarádi rybáři

vyza-velka-114709.jpgUlovit největší rybu světa - vyzu - „na dírkách“, tedy pod ledem, je snem mnoha rybářů. I když několikametrové kusy patří historii, díky intenzivnímu vysazování této jeseterovité ryby se s ní můžete setkat i nyní. A když má někdo štěstí, uloví i dvě během jednoho dne. Více informací se dozvíte v celém příspěvku.

 

Rakušan chytil lipenského krokodýla.

13. 10. 2015

| Rubrika: Kamarádi rybáři

stika.jpg

Rakušan Martin Höretseder na Lipně chytil velkou štiku, která okamžitě dostala přezdívku lipenský krokodýl. Takové ryby se kdysi chytaly na „jihočeském moři“ běžně, ale nyní nám to musel ukázat tento rakouský rybář. Mimochodem, Rakušanů a Němců jezdí na Lipno opravdu hodně. Pro některé je to nejbližší velká voda, jiní to tam prostě mají rádi. S Martinem Höretsederem jsme udělali krátký rozhovor, ve kterém vysvětluje i svůj vztah k této vodě.

Martine, gratulace k velké lipenské štice. Jak velká byla a jak s ní probíhal souboj?
Moc děkuji za gratulace. Štika měřila 125 cm a vážila přibližně 12–13 kg. Ale přesně jsme ji nevážili. Souboj s ní byl pěkně dlouhý a dramatický, protože jsem ji zapřáhl na jemný candátový vláčák – třicetigramový prut Hearty Rise Zanderforce. Prvních 20 minut jsem vůbec netušil, jakou rybu mám na prutě, protože jsem ji nebyl schopen zvednout ze dna. Nakonec se vše protáhlo ještě o dalších 10 minut. Až pak jsme ji dostali do lodi.

Jakou taktiku a nástrahu jste použil?
Lovil jsem přívlačí. Když je voda teplá, tak většinou lovím velmi agresivně. To znamená, že velmi rychle a tvrdě twitchuji s gumovými nástrahami. Tentokrát jsem měl na prutě ripper Keitech Easy Shiner 10 cm v růžové barvě.

Už jsi někdy chytil větší štiku?
Už jsem chytil hodně štik. Ve Švédsku dokonce nějaké velké, ale nikdy jsem nechytil takového krokodýla. Štika z českého Lipna je tak mým novým osobním rekordem.

Jak dlouho vlastně rybaříte a jakou techniku používáte nejraději?
Rybařím už 20 let a snažím se chytat všemi technikami, ale v posledních letech chytám hlavně dravce přívlačí.

Jak často a proč jezdíte na Lipno?
Vaše Lipno je vlastně mojí „domácí vodou“, protože žiji a pracuji kousek od českých hranic. Snažím se tam se svou lodí vyplouvat co nejčastěji. Ale jak dobře víte, narodili jsme se pro rybaření, ale jsme donuceni k práci. Takže času není příliš.

Můžete nám doporučit nějaké zajímavé revíry ve vaší zemi?
Máme mnohem méně přehrad než v České republice, ale existuje jedno jezero, které by určitě neměl přehlédnout žádný z lovců pstruhů – Klausstausee. Je tam povolen lov z lodi a je tam velká naděje na ulovení velkého pstruha. Přeju vám pevné vlasce.

 
Autoři:
 

Světový rekord. Čech chytil v Maďarsku skoro padesátikilového kapra.

29. 7. 2015

| Rubrika: Kamarádi rybáři

rekord.jpgPodruhé v životě se Tomáš Krist vypravil do Maďarska na kapry a hned udělal „ránu“ rovnající se novému světovému rekordu. Chytil kapra, který vážil 47,8 kg a měřil 125 cm. „Na soukromý revír u města Tapolca blízko Balatonu jsme jeli podruhé. Prvně ani ťuk, ale teď jsme už věděli co a jak, tak to přišlo,“ líčil Krist. „To je kaprařský ráj a když se tam objednáváte, trvá to dva roky, protože jsou tam největší kapři na světě,“ líčí. Funguje to tak, že zápisy o velikosti úlovku si řídí sám majitel revíru. Všechno se dokumentuje a nahrává na kameru, aby úlovek nemohl nikdo zpochybnit. Takže vše je nafocené a nafilmované od podebrání kapra po měření i vážení.Tomá š Krist není v rybařině nováčkem. Je součástí týmu LK Baits a předtím se mu během rybářské „kariéry“ podařilo chytit už několik 30kilových kaprů.I tak byl v Maďarsku překvapen. „Já jsem v podstatě nevěděl, co mě ve vodě čeká. Že jsou tu velcí kapři, to jsem věděl, ale že to bude takový obr, to by otřáslo každým,“ vypráví. „Souboj to byl velikánský. Dva metry před vámi se ta obluda vyvalí z vody. Ale můj kolega byl duchapřítomný. Skočil do vody a nabral ho, aby nám neutekl,“ říká. Přesný popis prutu a vlasce považuje za zbytečnost. „Tady to bylo hlavně o krmení. Chytal jsem na boilies vyrobené na bázi kukuřice a během lovu jsme tam nasypali hromadu krmení. Majitelé revíru totiž ty kapry krmí kukuřicí. To jsem prvně nevěděl a krmil jsem boilies na bázi masových směsí a nic nezabíralo. Jenže ty velké ryby jsou strašně opatrné a musíte jim naservírovat to, na co jsou zvyklé a co jim voní,“ říká šťastný rekordman, který je nadšeným amatérem a v civilním životě se živí jako vinař. „Takže si myslím, že se ten kapr spokojeně krmil a přitom omylem spolkl i můj háček,“ suše konstatoval. Po zaznamenání rekordu kapra samozřejmě pustil, jinak se to u těchhle superúlovků ani nedělá. Možná, že za několik let se někomu z kolegů rybářů podaří tohohle „kapříka“ ulovit a rekord bude mít nového nositele.

zdroj: http://hobby.idnes.cz

 

Tak dlouho manželovi zakazovala rybařit, až rybařině sama propadla.

22. 3. 2015

| Rubrika: Kamarádi rybáři

rybarka.jpgLéta jsem nerozuměla manželově lásce k rybařině a bojovala s tím, že mi odsává jeho čas i peníze. Nakonec jsem tomu koníčku sama propadla i s našimi dětmi. Co mě zlomilo a proč si myslím, že by se rybám měly věnovat i ostatní ženy? Když jsem před šestnácti lety poznala svého muže, už tehdy byl zapálený rybář a neustále ho to táhlo k vodě. Tenkrát mu stačilo nahodit obyčejný starý prut na vesnickém rybníku a vytáhnout kapříka, který byl jako rybí mimino ve srovnání s rybami, co vídáme na obálkách rybářských časopisů. A i s malým kapříkem už se tenkrát fotil a pyšnil se jím. A zatímco on vstával o víkendech brzy ráno, celý natěšený na další hodiny na rybách, já jsem toužila proválet v posteli celý den a k vodě se mi nechtělo ani v nejmenším. Ale protože jak známo láska hory přenáší, donutila jsem se kvůli němu vyhrabat z vyhřáté postele a vyrazit s polštářem i peřinou v ruce s ním. Dvě, tři hodinky jsem si zdřímla v autě, zatímco on chytal a pak hurá společně zpátky domů. Nechápala jsem, co na tom rybaření má. Postupem času si manžel pořizoval stále dokonalejší, ale i dražší vybavení. Nestačila jsem se divit sumám za tyto rybářské poklady a představovala si, co bych si za ty peníze mohla pořídit já. Mohly to být třeba troje nádherné boty a půl skříně slušivých hadříků v pestrých jarních barvách. Rozhodně ne v odstínech khaki s maskovaným vzorem, kterým dává přednost ten můj rybář. Vlastně jsem manželovi od začátku z legrace vyhrožovala, že až se začne oblékat do zelené barvy i v civilu, tak se rozvedeme. Ale nákupem stále dražší výbavy to nekončilo. Z krátkých vycházek k vodě se staly rybářské výpravy, které se začaly protahovat nejprve na noční rybolov, postupem času dokonce na několik dnů v kuse. Nadšená jsem z toho rozhodně nebyla. Manželova spotřeba krmení a nástrah stále rostla a pro mě bylo absolutně nepochopitelné, že tolik materiálu nahází do vody a pak třeba ani nic nechytí. A když už kapra chytí, vyfotí se s ním a zase mu dá svobodu. Podle mě úplně scestné. Chytit, vyfotit, políbit, pustit a nesníst? Ale jednoho krásného dne už jsem měla celé manželovy rybařiny opravdu dost. Vzpomínám si, jak si vyrazil na dobrodružnou výpravu na Slovensko na Liptovskou Maru těsně po narození naší druhé dcery. Byl tenkrát pryč celý týden a naší maličké za těch sedm dnů třikrát píchali ucho a já s ní podnikala rovněž velmi dobrodružné výlety – na noční pohotovost ORL. V noci jsem Vaškovi volala celá vyčerpaná a hysterická a vyčítala mu, že on si ve chvíli, kdy má být s rodinou, prostě chytá ryby, jako by se nechumelilo. A tak jsem si řekla dost. Když chceš trávit takovou spoustu času mimo rodinu, chci z toho taky něco mít, aby mě tvá nepřítomnost tolik neštvala. No a tak jsem si z manželova koníčku udělala celkem slušnou „brigádu“. Domluvili jsme se na pevně vyměřené sazbě, kterou mi bude manžel vyplácet za dny a noci, které bude trávit na svých milovaných rybách. Za každý den a noc jsem mu účtovala 150 korun, takže čím déle byl pryč, tím více ho to odloučení stálo. Ale pokud si myslíte, že celý příběh končí mojí finanční kompenzací času bez manžela a jeho bezmeznou láskou k rybaření, tak to jste na velkém omylu. Manželův koníček se ještě více zhmotnil, dostal konkrétní podobu a dokonce název. V rybařině totiž začal podnikat formou e-shopu a ne sám. Vtáhl do toho celou rodinu včetně mě. Dobrovolně a bez mučení se přiznávám, že jak jsem rybařině zpočátku vůbec nerozuměla, tak čím více jsem se o ni začala v rámci udržení manželství zajímat, najednou mě to pohltilo. Zní to skoro jako sci-fi, ale doslova mě to začalo fascinovat. Náš e-shop Progressive Baiting baví doslova celou rodinu. Naše děti znají dokonale náš sortiment a okamžitě by mohly udílet rady začínajícím rybářům. Dneska podnikají rybářské výpravy společně s tatínkem a jsou z nich nadšené. Propadly dokonce závislosti na „chyť a pusť“, prostě celý tatínek. Dokonce už jsem se zúčastnila třídenní výpravy s manželem. Vyrazili jsme na jednu krásnou pískovnu, kde jsem mohla spolu s ním nasávat atmosféru vodního království a sledovat dechberoucí západ slunce přes nahozené pruty. Poprvé jsem tehdy zažila nocleh v bivaku a ocenila rybářskou výbavu, za kterou Vašek tolik utrácel. Najednou mi ty náklady vynaložené na výbavu vůbec nepřišly důležité. Dokonce mi ani nepřišlo důležité, zda máme, nebo nemáme úlovky. Tak velký a nepopsatelně krásný to byl pro mě zážitek a já dnes za něj Vaškovi moc děkuji. Už teď se těším na naši další výpravu. Rybařina je jako viróza. Rychle jsem se jí nakazila, ale uzdravit se nehodlám. Proto, milé manželky a partnerky, mějte pro své drahé rybáře pochopení. Vždyť jejich vášeň pro rybaření může stejně dobře naplňovat i vás. Každá rybářka vám potvrdí, jak krásný je čas strávený v přírodě u oblíbeného revíru. A vy, páni rybáři, zkuste nás ženy vzít s sebou na ryby. Kdo ví, třeba když nás vezmete s sebou, bude to příjemně strávený společný čas. Konečně se zastavíme, zakotvíme u vody a ten zrychlený svět kolem nás necháme plynout jako vodu v řece.

autor: Petra Karlová

 

Opravář autobusů chytil světového sumce, byl velký jako náklaďák.

22. 3. 2015

| Rubrika: Kamarádi rybáři

Isumec.jpgtal Dino Ferrari se na řece Pád dočkal životního úlovku. Sumec, kterého chytil na udici, měl 127 kilogramů a měřil 2,7 metru. Tento úlovek je považovaný za největší úlovek sumce na udici. Ferrari, občanským povoláním opravář autobusů, byl na lovu společně se svým bratrem dvojčetem. Podle rozhovoru, který pak vedl s redakcí CNN, trval boj s obří rybou asi 40 minut. Pak si nechal na památku udělat pár fotek a tvora pustil. Fotografie byly tak ohromující, že se na Dinovu adresu snesla vlna kritiky, která zpochybňovala velikost úlovku. Podle některých prý taková ryba ani neexistuje, nicméně pak se dostalo do oběhu i video, které by mělo „nevěřící Tomáše“ umlčet. Ferrari není žádný začátečník. Už před časem se zapsal do tabulek obřími sumci, například 159 či 260 centimetrovými. Za oficiální rekord pro sumce se považuje úlovek 136 kilogramů, nicméně mezi sumci ulovenými na udici by měl být ten Dinův zatím největší.

zdroj: www.hobby.idnes.cz

 

Rybaření pod ledem: při lovu na dírkách vsaďte na montáž se splávkem.

9. 1. 2015

| Rubrika: Kamarádi rybáři

na-dirkach.jpgV posledních sezonách obliba lovu ryb pod ledem raketově vzrostla. Rybáři díky tomu mohou sehnat vybavení k tomuto specifickému typu lovu doslova za pakatel. Máme na výběr hned z několika rybolovných metod a k těm nejúspěšnějším patří lov se splávkem. Lov na dírkách si můžeme vyzkoušet především na soukromých revírech. Tyto vody jsou velice dobře zarybněné a jejich obsádka je pro lov v zimním období i přizpůsobená. Na zamrzlých nádržích si totiž lze krásně zachytat nádherné pstruhy duhové nebo siveny americké, kteří patří k nejoblíbenějším rybím druhům při lovu pod ledem. Na některých revírech se ale setkáme i s jinými rybami, například s jesetery nebo štikami. Rybaření pod ledem má naprosto specifickou atmosféru. Při lovu stojíme na tlustém ledě, do kterého vyvrtáme dírku. A právě v ní chytáme. Nezapomenutelným zážitkem je potom zdolávání zaseknuté ryby. Náš vlasec se nejdříve ztrácí v temné hlubině, až se najednou ve vyvrtané dírce mihne světlý stín. Ryba. Pokud se nám podařilo zapřáhnout větší rybu, pak je její vytáhnutí z dírky soubojem pevné trpělivosti a precizní práce s prutem. A to je na tom to nádherné. Více o této rybolovné technice se dozvítě v celém příspěvku.

 

Co dělat, když ryby v zimě neberou.

3. 12. 2014

| Rubrika: Kamarádi rybáři

p7.jpgPřiznám se, že mám jeden velký sen, a sice ten, že až se znovu narodím, chtěl bych být meteorologem. Musí to být celkem prča zaměstnání. Rok co rok nás odborníci přes počasí straší sibiřskými mrazy kolem -30 stupňů, ale čím tužší zimu hlásají, tím je mírnější. I přesto je zima pro rybáře tím nejméně záživným obdobím sezóny. Je ovšem pravdou, že nám posledních pár let zpátky příroda dokazuje, že ani v zimě nemusí být nutně zima. Někdy se toto období spíše podobá chladnějšímu předjaří. Příhodné klima se tak dá velmi dobře využít k rybolovu. Co tedy dělat, když ryby v zimě neberou? O této problematice se můžete dozvědět více v celém příspěvku, a třeba i tom, když ryby zase začnou v zimě brát. V zimním období se dá ryba (u)lovit, ale s odstupem času už se raději dává přednost domácím přípravám na novou sezonu. Ryby si zatím odpočinou, nikam neutečou, pokud je nezlikvidují chlupatí či opeření predátoři, a tak se s nimi jistě setkáme v přívětivějším období, než v zimním nečase.

 

Dvanáctiletá Kanaďanka vytáhla tuňáka, který vážil 280 kilogramů.

12. 11. 2014

| Rubrika: Kamarádi rybáři

tunak.jpg

Jena Gavinová se pravděpodobně stane nejmladší rybářkou, která zdolala tak obrovskou rybu. Tuňákem vážícím 280 kg překonala francouzský rekord, který držela dívka s úlovkem 195 kg. Jena z kanadského Ballantyne’s Cove rybařila s rodiči v oblasti Nova Scotia na západním pobřeží Kanady. Jejím zatím jediným úlovkem byl pstruh, takže byla v podstatě šokovaná, co za monstrum má na udici. „Bylo zvláštní, jak jsem ho mohla cítit při každém pohybu, když mrskl ocasem nebo pohnul hlavou,“ líčila mladá slečna. Pomáhali jí rodiče, ale bylo pro ně podstatné, aby si tu chvíli užila, a nemysleli na rekordy. Nakonec se z chvíle vyklubal dvouhodinový boj, který se v dívčiných očích dal přirovnat boji s velrybou. „Když jsme spolu bojovali, ryba tak silně narazila do lodi, až to se mnou bolestivě zacloumalo,“ cítí doteď oděrky z boje. „Jena bojovala jako lev. Ale v jednu chvíli už skoro nemohla, třásly se jí nohy a byla tak vyčerpaná, že skoro měla slzy na krajíčku,“ popisovala její matka. Slíbila dceři, že když rybu skutečně vytáhne, koupí jí nový iPad mini.
 

Na Lake Trophy 2014 se prosadili i Češi. Byli šestí z padesáti.

19. 9. 2014

| Rubrika: Kamarádi rybáři

stika.jpgNa začátku srpna se na Lipně konal již čtvrtý ročník prestižního závodu Lake Trophy organizovaný rakouskými rybáři. Raritní závod, kde bylo vidět vybavení z nejvyšší světové ligy. V závodě se týmu každý den započítával největší candát, štika a okoun. Součet centimetrů těchto ryb v obou dnech určil vítěze závodu. Lovilo se přívlačí z lodi na více než 1000 hektarovém úseku Lipna mezi Jenišovem, Černou v Pošumaví a Račínem. V našich podmínkách je to ojedinělý závod, ve kterém bylo nutné cílit na velké dravce různých druhů, což klade nároky na univerzální schopnosti rybáře. Zanedbatelné nejsou ani nároky na schopnosti navigace po velké vodní ploše a znalost velkého "sektoru". Závod s prize money 18 000 Euro přilákal hodně profesionálních týmů z celého světa. Už jenom pohled na jejich lodě byl famózní. Maximální počet 50 týmů byl prý obsazen 1,5 minuty po začátku on-line registrace. Prakticky všechna družstva měla loď a elektroniku, kterou na našich vodách jinak nemůžete zahlédnout. Naši jezerní trofej tu bránili jen dva české týmy z dvou rybářských časopisů – náš Kajmaní (Radek Filip, Martin Štěpka) a Rybářství (David Chalupka, Radim Křepelka). V celém příspěvku najdete informace, jak tento náročný závod okomentoval jeden z českých účastníků závodu Radek Filip.

 

Sumec dlouhý 264 centimetrů a další obří giganti rostou v Pádu.

1. 9. 2014

| Rubrika: Kamarádi rybáři

sumec.jpg

 

Italský Pád je zřejmě řekou s nejtěžšími sumci na světě. Jeden z největších gigantů se nadýchal letos v červenci vzduchu. Sumců přes 100 kg se již na Pádu chytilo poměrně hodně, ryb přes 250 cm také. Hodně z nich chytili čeští a slovenští rybáři. Ital Matteo De Grandi ale na konci července 2014 chytil sumce dokonce přes 260 cm. To se před ním povedlo jenom pár rybářům. Obr přesně měřil 264 cm a vážil fantastických 130 kg. Při souboji sumec táhl Mattea 1,5 km po proudu řeky. Vše ale dobře dopadlo a Matteo se tak mohl radovat z nového osobního rekordu a nechat se parťákem Manuelem Oltramarim vyfotit s touto na první pohled starou rybou.