Jdi na obsah Jdi na menu

Jak vybrat digitální kompakt.

30. 8. 2013

Existuje nepřeberné množství modelů fotoaparátů od různých výrobců. Není snadné se v téhle nabídce vyznat a vybrat digitální kompakt vhodný pro vás. Co by měl takový kompakt mít? Jaké parametry jsou obzvláště důležité? Jak se nenechat ošálit marketingovými triky a zaměřit se na to, co je skutečně podstatné? Na co se tedy zaměřit při porovnávání jednotlivých modelů?

Důležité parametry kompaktních digitálních fotoaparátů:


Nenabídnu vám konkrétní “nejlepší model”, ale něco daleko užitečnějšího – objasnění obecných parametrů. Každý si pak bude moci vybrat kompakt podle svých vlastních požadavků.

Zaměříme se na:

  • megapixely
  • senzor – čip
  • parametry optiky – clona a ohnisko
  • pokročilé funkce – RAW, manuální nastavení, korekce expozice apod.

Mýtus zvaný megapixel

V dnešní době už je jen málo modelů, které nabízejí rozlišení méně než 10 megapixelů. Výrobci dobře vědí, že takové modely by v konkurenci neobstály neboť obrazové rozlišení je pro zákazníky často tím prvním a největším tahákem, který při koupi zjišťují. Ruku na srdce, vybrali byste si raději kompakt s 12 nebo 14 megapixely?

Není tajemstvím, že nad hodnotu kolem 10 megapixelů jste u kompaktních fotoaparátů limitování nikoliv pixely, ale spíše optikou! K čemu vám bude metrová zvětšenina, když vám optika nedovolí udělat dostatečně prokreslený obraz? Pokud tedy neplánujete obzvlášť velké tisky a zvětšeniny, pak vám bude stačit i dolní hranice hodnot, které jsou na trhu a pokud velké zvětšeniny plánujete, uvažujte o zcela jiném typu fotoaparátu, než je kompakt!

Existuje ještě ale druhý důvod, proč je “přebytek” megapixelů nejen zbytečný, ale z hlediska kvality obrazu i poměrně nežádoucí. Megapixely by měly být vždy ve vhodném poměru k velikosti digitálního čipu, čímž se dostáváme k druhému bodu, a tím je právě snímač obrazu v digitálních fotoaparátech.

Magie digitálního čipu

V současné době existují různé typy a hlavně velikosti čipů (neboli snímačů neboli senzorů). Obecně lze říci, že čím větší senzor, tím lepší obraz (a tím i dražší fotoaparát). Větší senzor totiž dokáže shromáždit víc dat, která jsou kvalitnější – mají lepší dynamický rozsah – tedy rozsah tónů, který je kamera schopna zaznamenat než se v obrazu objeví čistě bílá a černá. Jde tedy o prokreslení světel a stínů.

Většina digitálních kompaktů je vybavena čipem 1/2.5″ nebo 1/2.3″, což je mnohonásobně menší velikost než je kinofilmové políčko. Některé high-end kompakty mají ale snímač i větších rozměrů (například 1/1,7″).

Jak si vybrat kompakt - velikost digitálního čipu

Jak si vybrat kompakt – velikost digitálního čipu

Obrázek kinofilmového políčka s vyznačeným formátem čipů ukazuje poměry čipů jednotlivých typů digitálních fotoaparátů vzhledem ke kinofilmovému políčku:

  • Běžný digitální kompakt a některé EVF fotoaparáty
  • High-end kompakty
  • ICL fotoaparáty
  • Zrcadlovky s APS-C senzorem
  • Čip profesionálních high-end zrcadlovek se shoduje s velikostí kinofilmového políčka. Takovým zrcadlovkám se říká full frame (plný rámeček).

Strašák zvaný digitální šum

Digitální šum je častým tématem diskuzí a recenzí jednotlivých foťáků. Co to vlastně je a kdy se vyskytuje, to si zaslouží samostatný článek, takže teď alespoň stručně:

Pojem ze slovníku: Digitální šum jsou nahodilé drobné barevné body patrné zejména v tmavých částech obrazu, které jednak ošklivě vypadají, jednak snižují ostrost obrazu. Šum se zvyšuje společně se zvyšováním citlivosti -ISO.

Matematickým vzorcem lze změřit hladinu žádoucího signálu vzhledem k šumu. Nemusíme znát vzorec, stačí vědět, že z výpočtů vyplývá, že žádoucí signál v poměru k šumu je tím větší čím větší je senzor a také že šum je tím menší, čím menší je rozlišení senzoru (tedy čím méně megapixelů má).

Zní to složitě, takže se podívejme na příklad:

  • Čip dané velikosti se 14 megapixely bude šumět více než stejný čip s 10 megapixely!
  • Stejně tak menší čip (např.1/2.5″) se 14 megapixely bude šumět více než větší čip (např.1/1,7″) se stejným počtem megapixelů.

Z toho vyplývá, že bychom si zvláště měli dát pozor na výběr digitálního kompaktu se standardní velikostí čipu 1/2.5″ nebo 1/2.3″, na kterém se sardinkuje více megapixelů, než je běžné (například 16). Pročtěte si recenze, prohlédněte fotky a zvláště se zaměřte na šum při zvýšeném ISO 400 a více.

Objektiv fotoaparátu aneb parametry optiky

Jak si vybrat digitální kompakt - optika

Jak si vybrat digitální kompakt – optika

Na obrázku je názorně popsáno, jak se vyznat v údajích napsaných na objektivu každého fotoaparátu. Podrobně si je teď všechny popíšeme.

Při zkoumání optiky se musíme zaměřit především na dané parametry a těmi jsou clona a ohnisko objektivu. Co se týče kvality optiky jako takové, nezbývá nám nic jiného, než se při výběru kompaktu spolehnout na recenze samotných uživatelů, protože výrobci žádná kvalitativní porovnání nenabízejí.

Clona a světelnost objektivu

Clona objektivu

Clona objektivu

Clona je důležitou součástí každého objektivu fotoaparátu. S její pomocí regulujeme množství světla vstupující skrze objektiv na čip/film. Clona je tvořena lamelami, které se zavírají do kruhu a nechávají průchod většímu či menšímu množství světla. Maximálně otevřená clona udává tzv. světelnost objektivu.

Technicky: Hodnota clony se udává pomocí clonového čísla – F. Čím více je clona otevřená, tím nižší clonové číslo dostaneme, což vyplývá ze vzorce:

F=f/d

Clonové číslo=ohnisková vzdálenost/průměr otvoru.

Polopatě: Množství světla je tím větší, čím je clona více otevřená. Logicky, čím větší otvor, tím více světla ozáří čip a tím kratší čas potřebujeme k focení. A tedy – čím nižšího clonového čísla fotoaparát (objektiv) dosáhne, tím lépe budeme fotit za zhoršených světelných podmínek. A to je velká devíza každého foťáku.

Více světla dovnitř <=============> Méně světla dovnitř

1 – 1,4 – 2 – 2,8 – 4 – 5,6 – 8 – 11 – 16 – 22 etc.

 

Upozornění: údaj, který často uvidíte na objektivech: f 3,5 – 5,6 (či podobný) udává počáteční hodnoty clony na různých ohniscích, nikoliv rozsah použitelných clon! Horní hranice clonových čísel je vždy vyšší než tyto udané hodnoty. Máme-li tedy objektiv s údaji f 3,5 – 5,6 znamená to, že světelnost objektivu začíná na cloně 3,5 na nejširším ohnisku a na nejdelším ohnisku na cloně 5,6. Na dlouhém konci zoomu proto nemůžeme použít clonu 3,5. Ta zkrátka není k dispozici.

Dobrá clona

A co je to tedy “dobrá clona”? Kvalitní zoomové objektivy mají nejnižší clonu 2,8. Běžné zoomy pak začínají na cloně 3,5 až 5,6. Kvalitní zoomové objektivy se poznají kromě jiného podle toho, že mají stejné clonové číslo v celém rozsahu zoomu a jsou poměrně mohutné. (Důvod vyplývá z výše uvedeného vzorečku – clona je závislá na průměru otvoru!)

Clona 2,8 je již velmi světelný a kvalitní objektiv, i když profesionální monofokální objektivy (s pevným ohniskem) se pyšní i nižšími hodnotami. Stále častěji se na trhu objevují i velmi světelné kompakty, jejichž cena se většinou pohybuje nad 10000,-, ale pár modelů je i v dostupnější cenové relaci. Fujifilm X10 s f2 – 2,8, Canon G15 s f1,8-2,8, Olympus XZ-2 s f1,8 – 2,5, Panasonic Lumix DMC-LX7 s f1,4 – 2,3, a levnější Nikon Coolpix P310 s f1,8 – 4,9.

Ohnisko objektivu čili zoomový rozsah

Existují dva typy zoomu u digitálních kompaktů – optický a digitální.

Digitální zoom, který by se dal nazvat “falešným zoomem” funguje na principu ořezu snímku. Stejně jako když si prohlížíte fotku na počítači a kliknete na lupu či zvětšení. Část obrazu se ořízne, nevejde se do prohlížeče. Obrázek tím sice přiblížíte, ale umažete zároveň mnoho dat. Výsledné rozlišení a maximální možné zvětšení pro tisk je pak daleko menší. Tímto způsobem můžeme fotografii upravit i v počítači i sami a za mnohem větší kontroly. Při výběru kompaktu berte proto v úvahu pouze a jen skutečný - optický zoom!

Ohnisková vzdálenost optického zoomu se uvádí v milimetrech, například 6,7 – 20,1 mm. Co nám tyto hodnoty říkají? Samy o sobě vlastně nic moc. Musíme znát ohniskový ekvivalent udávaný výrobci kompaktů!

Tento ekvivalent je ohnisko po přepočtu na kinofilm. Proč se vše přepočítává? Digitální čipy mají totiž různé velikosti a pro zobrazení stejného výřezu potřebují různá ohniska. Abychom se v tom vyznali, je třeba je přepočítat na nějakou standardní hodnotu, a tou je právě kinofilm 35mm. Tento přepočet souvisí s něčím, co se nazývá crop faktor. Pro bližší vysvětlení tohoto pojmu se podívejte do slovníku fotografických pojmů, ale teď si s tím nelamte hlavu.

Pojďme se radši podívat na ohniskové hodnoty (mluvím o těch referenčních ekvivalentních hodnotách pro kinofilm) a zorientovat se v tom, na co se která používá.

Tabulka užití ohnisek objektivů
Název objektivu Ultraširokoúhlý Širokoúhlý Základní Krátký teleobjektiv Střední teleobjektiv Super-teleobjektiv
Hodnoty 24mm a níže 24-35mm 50mm 85mm a výše 135-300mm 300mm a výše
Obvyklé použití Krajina, architektura Krajina, architektura, reportáž Vše Portréty, polocelky Portréty, detaily, květiny Divá zvěř a ptáci, sport

*Hodnoty v tabulce jsou pouze orientační, nikoliv obecně platné a zobrazují ohniska po přepočtu na kinofilm.

Doporučení: Vyberte si digitální kompakt s ohniskem začínajícím na 28mm (či méně). Získáte tím přijatelně široké ohnisko pro krajinu, architekturu, ale i další spoustu objektů. Lépe se vám bude fotit i v omezeném prostoru.

Zopakujte si násobilku aneb jaký zoom máme k dipozici?

Údaj optický zoom v tabulce parametrů fotoaparátu nám zobrazí hodnotu jako 3x, 5x, 7x a podobně. Počty jsou to velmi snadné. Jedná se o nejvyšší hodnotu ohniskové vzdálenosti vydělenou nejnižší hodnotou ohniskové vzdálenosti.

Příklad: ohnisko 25-100mm: 100/25=4. Máme tedy k dispozici 4násobný optický zoom.

Mějte na paměti, že čím větší rozsah ohnisek, tím horší kvalita optiky a obtížnější focení a proto méně je někdy více.

Další užitečné funkce digitálního kompaktu

V dnešní době už konečně výrobci nabízejí pokročilé funkce i u digitálních kompaktů. Dříve byly tyto fotoaparáty pouze plně automatické, ale dnes u vyšší třídy a částečně i střední třídy vidíme jako nezbytnou součást formát fotografií RAW, manuální nastavení, prioritu clony či možnost korekce expozice.

Fotoparát s možností focení do RAWu si vyberte, pokud si rádi hrajete s fotkami v počítači. RAW, zvaný též někdy digitální negativ, je nekomprimovaný soubor, který obsahuje daleko více dat než běžně používaný JPEG a je tak mnohem flexibilnější co se týče úprav v počítači. Dovolí vám větší posuny v expozici, úpravě kontrastu atd.

Manuální nastavení zvolte tehdy, pokud se máte chuť naučit něco o cloně, závěrce,hloubce ostrosti a získat tím možnost vylepšení svých fotografií. Pokud se vám nechce přemýšlet při focení, pravděpodobně tuto funkci nevyužijete.

Korekce expozice je velmi užitečná funkce pro všechny uživatele. Fotoaparát totiž ne vždycky dostatečně správně odhadne expozici dané scény, zejména v důsledku velkých kontrastů (přítomnosti velké světlé či tmavé plochy). Díky funkci korekce expozice můžete automatický odhad poupravit.

Optický hledáček je užitečný pro všechny, kteří byli a jsou zvyklí ho používat hlavně z dob analogové fotografie (foťáky na film). Zvláště užitečným se stává na přímém silném světle, kde na displeji sotva něco uvidíte. Ovšem pozor na to, aby obraz v hledáčku pokrýval minimálně 90% záběru, jinak jeho užitečnost rapidně klesá!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář