Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jeseter sibiřský

30. 10. 2012

K nám se rozšířil na konci 20. století jako ryba chovaná napřed jen v akvakultuře, ale stále častěji vysazovaná do mnoha soukromých sportovních revírů jako atraktivní zpestření obsádky. Během pokusů s chovem různých druhů jeseterovitých ryb byl nakonec vyhodnocen jako jeden z nejpřizpůsobivějších a tak je pravděpodobné, že se s ním budeme setkávat stále častěji. Dobré výsledky s jeho chovem v umělých podmínkách vedly i k vysazení v evropské části Ruska (mimo jiné v Ladožském jezeře) a posléze byl dovezen i do mnoha dalších zemí Evropy. V evropských zemích se sice většinou chová v uzavřených chovech, ale stále častěji bývá podobně jako u nás vysazován i do sportovních revírů a uniká také do tekoucích vod. Z Francie je znám případ úniku velkého počtu jeseterů sibiřských do vod řeky Gironde v prosinci roku 1999. Tam by mohly tyto uniklé ryby představovat konkurenci pro původní a velmi oslabenou populaci jesetera velkého (zejména co se týče možného křížení).

Vzhledově se jeseter sibiřský do jisté míry podobá jeseteru malému, dosahuje ale větších rozměrů, je robustnější, štítky na bocích jsou viditelně větší a je jich tudíž menší počet. Prsní ploutve jsou kratší a širší a chybí jim výrazný světlý lem na předním okraji. Všechny tyto rozdíly jsou dobře patrné i na kvalitnějších fotografiích ve webovém rozlišení. Celkově působí tělo jesetera sibiřského hladkým celistvým dojmem s jednotvárným hnědavým nebo našedlým zbarvením, s nímž splývají i štítky na bocích a na hřbetě. Velikostně tento druh jesetera malého jednoznačně předčí a velikost úlovků dnes závisí hlavně na stáří vysazených ryb. Na lokalitách, kde jsou jeseteři vysazeni již delší dobu anebo jejich majitelé nakoupili starší kusy, dnes není problém ulovit jedince kolem 120 – 140 cm. Ve své původní domovině je jeseter sibiřský stejně jako všichni jeho příbuzní decimován nadměrným rybolovem, protože jikry jeseterovitých ryb (kaviár) jsou na trhu stále žádanějším zbožím. Původní úlovky v Bajkalském jezeře klesly z 250 – 300 t ročně na konci 19. století na 20 t ročně ve 40. letech 20. století a v současnosti je zde mimořádně vzácný a je chráněn. Jeden můj známý ale v létě 2008 na přítocích Bajkalu zhruba metrové jesetery několikrát pozoroval. Podobné je to i na jiných lokalitách – v povodí Obu a Irtyše klesly oficiální úlovky ze 1410 t v roce 1930 na 11 t v roce 1997. Značný počet ryb se ovšem loví i nezákonným způsobem, protože místy je lov jeseterovitých ryb kontrolován spíše pytláckými gangy napojenými na organizovaný zločin než státními orgány. V současnosti proto asi žije více sibiřských jeseterů v evropských umělých chovech než v sibiřských řekách. Chov v zajetí je dnes směřován i na produkci kaviáru – jednak kvůli značnému finančnímu efektu, ale i ve snaze chránit přírodní populace. Potíž je ale v tom, že jeseteři pohlavně dospívají až v poměrně vysokém věku, což jejich chov prodražuje.